Spojené hlavy, z. s. splňují podmínky veřejné prospěšnosti v těchto bodech:

– vykonávání veřejně prospěšné činnosti (př. charitativní sbírky), poskytování veřejně prospěšných služeb (komunitní zahrada, sociální divadlo ap.)
– reinvestice alespoň 2/3 zisku zpět do veřejně prospěšných aktivit
– členem orgánů společnosti jsou pouze bezúhonné osoby
– poctivé zdroje v souladu se zákonem
– existence revizní komise
– transparentní účet
– základní dokumenty přístupné na webu

Status veřejné prospěšnosti je ve většině evropských zemí používám pro vymezení organizací, které svojí činností přispívají k veřejnému blahu a mají proto možnost ucházet se o podporu z veřejných zdrojů i požívat určitých výhod (typicky daňových úlev).

Status veřejné prospěšnosti organizace obdrží na základě svého poslání, činnosti, a po splnění určitých podmínek, které se týkají zejména její transparentnosti. Vymezení veřejné prospěšnosti nemusí být, vzhledem k dynamické povaze společenských aktivit, vždy jednoznačné. Právní systémy jednotlivých zemí proto pracují pouze s určitými orientačními výčty a zdůrazňována je možnost použití opravných prostředků.

V České republice je situace jiná, přístup ke zvláštním výhodám zde tzv. neziskové organizace mají stále převážně na základě své právní formy. Jedinou další evropskou zemí, která tento princip používá je Bulharsko. Poslání organizace je posuzováno především při jejím vzniku a další sledování její činnosti může být problematické, zvláště v případě spolků (dřívějších občanských sdružení), které jsou zdaleka nejrozšířenější formou neziskových organizací v České republice. Spolky nemají zákonnou povinnost vydávat výroční zprávy. Nízká obligatorní transparentnost spolků činí tuto právní formu snadno zneužitelnou pro daňovou a finanční kriminalitu, jak ostatně ukazují některé případy z nedávné minulosti.

Diskuse o zavedení statusu veřejné prospěšnosti je v České republice vedena už od konce devadesátých let minulého století. Mezi neziskovými organizacemi a státem se však nikdy nepodařilo najít shodu o parametrech ani o způsobu přidělování statusu. Různé názorové skupiny se vždy zformovaly i uvnitř samotného neziskového sektoru. Přesto byl v květnu 2010 schválen věcný záměr zákona o veřejné prospěšnosti a do konce roku 2012 mělo vzniknout jeho paragrafové znění. Kvůli politickým změnám a odporu části neziskových organizací však byly práce na zákonu zastaveny a zákon byl vrácen do připomínkového řízení.

Veřejná prospěšnost byla zakotvena do návrhu nového Občanského zákoníku, který 9. 11. 2011 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR. Ustanovení občanského zákoníku jsou pouze obecná, počítá se s tím, že problematiku konkrétněji rozpracuje navazující legislativa (speciální zákon o veřejné prospěšnosti, daňové zákony apod.).

Zavedení statusu veřejné prospěšnosti do našeho práva by mohlo zásadním způsobem přispět k transparentnosti neziskového sektoru v České republice a posílení jeho důvěryhodnosti. Přitom právě důvěryhodnost, ať už směrem ke státu, veřejnosti nebo dárcům, je v současné době pro neziskové organizace přímo životně důležitá.

Zdroj: www.avpo.cz